Jana Abrlová,,Ty mi dáváš, krásná bytosti, ale i přes to celé jsem za tebou, jistím tě a kryju záda.
Pluješ na vlně svého proudu a vlny okolo tebe jsou ti nápomocné. Držím tě za ruku a hladím po zádech, tak jak to máš ráda. Neutíkej, neustupuj a leť.
Jak je možný, že teď nevíš a přitom vidíš až za roh? Leť, nezastavuj, leť onou trasou, kterou ti ukazuje tvé srdce, to je tvá navigace z Vesmíru do fyzického bytí. Vytvoř ten přesah, drž nohy pevně na zemi a hlavu měj v oblacích s napojením na hlubokou moudrost.
Cítíš ten hazart uvnitř sebe nebo se spíše jedná o hazart pro tvé okolí. Respektuj své okolí, ale rozhoduj za sebe sama. Okolí tě nedefinuje.
Držím tě za ruku, sedíme spolu na zadní sedačce v autě a vstříc jedeme k novým začátkům, nebo spíše takhle – v pokračování, ale s jedinečnou odvahou.“
S láskou a objetím,
Jana Andělé
