Jana AbrlováKrásná bytosti, ahoj.
Pár let, pár vteřin a nebo snad čistý OKAMŽIK. Na tom nesejde. Podstatou všeho je tvá upřímně čistě silná touha realizovat svůj sen.
Možná je to čistě tvůj sen, který dopomůže i dalším obnovit své hranice a začít psát svůj osud do své zlaté knihy. Nikdy nejde pouze o tvůj sen, protože jsi jak vločka sněhu třepotající se v oblacích. Nikdy nespadne jen jedna vločka, vždy je jich víc až se strhne vánice. Žiješ si svůj sen a další vločkové bytosti tě sledují, protože i ony mají své sny. Bojí se, čekají… Další sebere odvahu a rozhodne se, že již opustí ono pomyslné bezpečí v mraku a snáší se vedle tebe. Třetí vločka se rozhodne v zápětí až se rozsype skoro celý mrak. Každá letí.. spolu letí a přes to každá sama, tím realizují nový svět.
Letí přímo a nebo se jen pohupují v oblacích, ale krásně obdivuhodné je, že letí svůj sen. No a vločky, které zůstali v mraku? Rozpustila je zloba a dlouhodobá temnota.
Milovaná bytosti, buď jako vločka s patřičnou odvahou…
S láskou a objetím,
Jana a Andělé
